Jak jsem se k tomu všemu dostala?
Největším darem pro mě bylo narodit se do rodiny, kde se stále zpívalo, hrálo, tancovalo, prostě neustále se něco tvořilo, dělalo. Navíc rodiče hodně cestovali, takže velmi podnětné prostředí.
V 15 letech jsem se rozhodla pro studium zpěvu, které bylo opravdu dlouhé, a možná ještě tak úplně neskončilo.
Konzervatoř v Českých Budějovicích byla pro mě maximální stěžejní, protože jsem dostala skvělou průpravu a výbavu ve všech směrech, včetně praxe v divadle.
Následovalo studium vysoké školy Mozarteum v Salzburgu. To byla zásadní a těžká životní situace. Pocítila jsem totiž, jak je nebezpečné pro lidskou psychiku necitlivé, nepříjemné chování profesora k žákovi a jak se může hlas přes psychiku absolutně zavřít. Totálně vyhořelá a hlasově zničená jsem toto studium po roce vzdala. Byla to silná zkušenost, ze které jsem se dlouho dostávala, ale která mi zároveň ukázala cestu pro mojí budoucnost.
Tou zkušeností jsem skvěle pochopila, jak je důležitý - zdravý, lidský a laskavý přístup ve vztahu učitel - žák.
Naštěstí mě to neodradilo od zpěvu a odjela jsem do Milána, kde jsem vystudovala Conservatorio G.Verdi - hned vedle světoznámého divadla La Scaly.
Dalšího studia chtivá jsem vystudovala vysokou školu na Conservatorio L. Marenzio v Brescie, kde jsem studovala pod vedením profesorky z Taiwanu. To bylo velmi zajímavé, protože nás učila italskému belcantu (italská technika zpěvu) v duchu orientální mentality. Opravdu velmi inspirující čas, ve kterém jsem se naučila nejen zpívat, ale přineslo mi to mnohé i v osobnostním růstu.
Itálie byla pro mě úžasná zkušenost po všech stránkách, pěvecky, umělecky, lidsky. V Itálii jsem našla druhý domov na celých 20 let.
Po klasických studiích jsem ale přišla na to, že tak jak jsem sama byla vyučovaná, sama učit nechci, že mi nejde jen o zpěv jako o fyziologický jev, ale že tam cítím souvislost, kterou nemohu ignorovat, a to, že je hlas přímou měrou ovlivňován psychikou (sama jsem si to odžila v Salzburgu).
A tak jsem znovu hledala, jezdila na kurzy sebepoznání, procházela výcviky alternativní pedagogiky, až jsem přišla na kurzy PSICHOFONIE, která mi ukázala cestu a všechno nabralo úplně jinou dimenzi. Jak z názvu vyplývá Psicho (psiche) a fonie (hlas) je terapie, která pracuje s naší psychikou přes hlas, hlasové vibrace. Od tohoto poznání je pro mě hlas a psichofonie životní styl, který jednak sama žiji, ale předávám dál skrze moje lekce i žákům a klientům.
Od hlasových vibrací byl už jen krůček k hraní a zvukové terapií tibetskými mísami.
A jak to bylo s harfou?
To byl můj tajný, schovaný sen, který jsem v sobě zahlédla až jako dospělá. Celý život tam byl, ale nedovolila jsem si ho uslyšet. Až jednoho dne .. a tak jsem se rozhodla a začala jsem jako úplný začátečník s novým nástrojem. Harfa je pro mě velká vášeň a splněný sen.
Během těchto let jsem žila v Itálii a kromě výuky zpěvu, jsem zpívala jako sólistka freelance s různými orchestry a ansámbly po celé Itálii a v zahraničí. Zpívala jsem na koncertech a na festivalech převážně staré hudby od gregoriánského chorálu, středověku až po vrcholné baroko. Zpívala jsem v nádherných sálech a katedrálách, kam se jen tak nikdo nedostane a jsem za to vděčná a šťastná.
Ve skrytu duše jsem si přála někdy vrátit do Čech a tak když nastala příležitost, tak se i stalo. Začala jsem žít opět v rodném městě, ze kterého jsem odešla v 18 letech jako nezkušené děvče, abych se sem vrátila a začala vlastně úplně nanovo, ale už jako žena s bohatými zkušenostmi. Itálie zůstává v mém srdci a jezdím tam na koncerty, za přáteli a na dovolenou.
